Tesla výrazně šetří pamětí u svých připravovaných AI čipů. Elon Musk ve čtvrtek oznámil, že u čipu AI5 snížila firma operační paměť z původně plánovaných 144 GB na 72 GB a u následující generace AI6 z 216 GB na 144 GB. Důvodem je podle něj nutnost zajistit dostatek pamětí pro masovou výrobu humanoidních robotů Optimus a zároveň výrazně snížit náklady na hardware.
AI5 s poloviční pamětí, AI6 o třetinu menší
Změna se dotkla obou připravovaných generací. Čip AI5, další generace vlastního AI čipu Tesly určeného jak pro vozidla, tak pro roboty Optimus, ponese 72 GB paměti LP5 — přesně polovinu toho, co Tesla dříve plánovala. Následující generace AI6, která má přijít po něm, dostane 144 GB paměti LP6, tedy o třetinu méně než dřívější konfigurace se 216 GB. Vozidla i roboti tak dostanou shodný, paměťově úspornější čip.
„Zkrátili jsme RAM na polovinu u čipu Tesla AI5 (nyní 72 GB LP5) a o třetinu u AI6 (nyní 144 GB LP6). Byl to jediný způsob, jak zajistit dostatečné objemy pro výrobu Optimu, a výrazně to snižuje náklady. Ukazuje se, že to bude mít na výkon Optimu zanedbatelný vliv, protože šířka pásma paměti je větším limitujícím faktorem než celková kapacita paměti (šířku pásma jsme zachovali),“ uvedl Musk.
Paměti s označením LP patří do rodiny nízkoenergetických pamětí LPDDR, které se díky nízké spotřebě používají například v mobilních zařízeních. Samotná úprava přitom naznačuje, že Tesla své čipy optimalizuje nejen kolem výpočetního výkonu, ale také s ohledem na fyzická omezení dodavatelského řetězce, která přináší výroba humanoidních robotů ve velkém měřítku.
Kolik paměti by roboty doopravdy potřebovaly
Musk svým prohlášením reagoval na odhad, který počítal zhruba se 200 GB paměti na jednoho humanoidního robota, a poukázal na čísla, která šetření dávají jasný smysl: celosvětová roční produkce DRAM činí přibližně 45 miliard GB. Hypotetických 10 miliard robotů s 200 GB paměti na každý z nich by přitom potřebovalo dohromady 2 biliony GB, tedy zhruba čtyřicetinásobek celosvětové roční produkce. Nabídka pamětí by se při takovém měřítku stala zjevným úzkým hrdlem.
Právě tento problém se Tesla snaží vyřešit předem, než Optimus vstoupí do masové výroby. Menší kapacita paměti jí umožní rozprostřít dostupné DRAM na více vyrobených robotů a současně snižuje cenu hardware v každém z nich.
Dopad na výkon má být zanedbatelný
Klíčová otázka samozřejmě zní, co snížená paměť udělá s výkonem. Podle Muska bude dopad na Optima zanedbatelný. Výkon totiž víc omezuje paměťová šířka pásma než celková kapacita úložiště — a šířku pásma Tesla ponechala na původní hodnotě, takže rychlost přístupu k datům se nemění.
Zatímco kapacita paměti určuje, kolik dat si čip může držet k dispozici, šířka pásma rozhoduje o tom, jak rychle k nim přistupuje. Pokud je pro úlohy robota rozhodující právě propustnost, úspora kapacity se na výkonu projevit nemusí. Tesla tak podle svého šéfa neslevila z výkonu, jen z objemu dat, které si čipy mohou odložit.
Signál pro budoucnost výroby
Snížení paměti přináší i první náznak toho, jak bude Tesla Optima konstruovat s ohledem na výrobní škálu. S rostoucími výrobními cíli může dostupnost komponent a jejich cena hrát stejně důležitou roli jako samotné parametry čipů. AI5 i AI6 tak nebudou primárně o papírových rekordech, ale o tom, aby přinesly dostatečný výkon s hardwarem, který Tesla dokáže reálně obstarat v obrovských množstvích.
Optimus bude zjevně navrhován s vědomím toho, co lze v obrovských sériích skutečně vyrobit, a ne jen s tím, co je technicky možné.
Zdroj: Tesla North