Rockem.cz

napsáno: 12. 6. 2011

Do Prahy přijel Iron Maiden na festival Sonisphere. Při dvouhodinovém vystoupení zazněla pětice skledeb z nové desky. Jak dopadla tato dlouho očekávána akce?

zdroj: sonispherefestival.net

Galerie k článku

Předem chci upozornit, že jsem na Sonisphere dorazil až na “večerní” program. Tudíž mi bylo dopřáno sledovat poslední tři skladby In Flames a celé vystoupení Kornu a Iron Maiden. Hodnotit budu pouze tyto části dne.

Devět kapel v jedenácti hodinách, z toho tři a půl hodiny věnované přípravou pódia, se představilo v programu festivalu Sonisphere, který dorazil do České republiky už podruhé. Krátký hrací čas, který dovolí kapele sotva pozdravit fanoušky a zahrát pár skladeb, byl hlavní důvod, který mě odradil a raději navštívím tyto kapely v rámci sólo koncertů.

Na pódiu se vystřídaly kapely Debustrol, Duff McKagan & Loaded, Misfits, Kreator, Cavalera Conspiracy, Mastodon a In Flames. Poté následovaly hvězdy programu Korn a Iron Maiden.

Korn

Show kapely jsem bral spíše jako bonus k Iron Maidenu. Skupina Korn se neusadila v interpretech, které poslouchám a tak jsem spíš jen přihlížel hodinovému vystoupení, které Korn v Praze zahrál, než abych tvořil atmosféru.

Ostatně tu příliš návštěvníků netvořilo a bylo znát, že publikum je tvořené spíše z těch, kteří brali Korn jako výplň před tím, co má nastat poté. Ale nepochybuji o tom, že si vystoupení kapely zaujalo skalní fandy formace.

Škoda, že český Sonisphere nedostal zvučnější druhou formaci než Korn, jako například v Polsku Motörhead nebo Slipknot v řadě dalších míst.

Iron Maiden

Hlavní bod večera, na který přišli snad všichni a řada právě jen na ně. Iron Maiden je na turné k nové desce The Final Frontier, která dominovala v prodejích v téměř třicítce zemí včetně ČR, už řadu měsíců, odehrál několik desítek koncertů a ještě jich řadu odehraje. Ten v Praze se povedl.

Kolem deváté večerní začalo intro v podobě Doctor, Doctor, které naladilo publikum na budoucí noty IM. Po intru následoval úvod desky The Final Frontier, který uvedl i celé živé vystoupení fenoménu jménem Iron Maiden. Stejně jako je tomu i na desce po Final Frontier následoval song El Dorado.

Celkem zaznělo z úspěšné novinky celkem 5 skladeb, krom zmíněných ještě The Talisman, který byl v koncertním podání hodně působivý, When the Wild Wind Blows a Coming Home.
Vystoupení mělo jednu vadu na kráse a to, že ho skrápěl déšť, ale s tím se dalo vzhledem k předpovědi počítat.

I přes promoklé oblečení si pětadvaceti tisicový dav na pražském Výstavišti užíval krom zminěných novinek i řadu profláklých songů s nichž působil Fear Of The Dark, při kterém běhá mráz v zádech, asi nejlépe. Nechyběly ani věci jako The Number Of The Beast, Iron Maiden, Blood Brothers nebo 2 Minutes To Midnight.

Bruce Dickinson ukázal své umění na plno a jeho hlas je stále ve formě, stejně jako jeho fyzická kondice, kdy pobíhal po celou dobu po pódiu, nahoru, dolu, doleva, doprava. S návštěvníky se bavil v průběhu o českém bohatství - pivu, nebyl nadšen z deště, ale i tak dal svým příznivcům dávku energie, která z vystoupení vycházela. Nechyběl ani maskot Eddie, který přišel pozdravit své věrné fandy a ukázal jim pohled jeho očima.

Ze strany Iron Maiden si fanoušek odnesl to, co chtěl - energii, nadšení a bezesporu i zážitek. Možná mohla zaznít hitovka Run To The Hills, ale koncert nemůže trvat půl dne, že jo.

Organizace, areál

Nářky na přesun do Prahy, nespokojenost s cenou vstupenek nebo s nedostatkem informací byly na facebook stránce festivalu na pořadu dne neustále. Nespokojení majitelé vstupenek se dožadovali vrácení vstupného. Jiným se nelíbila přítomnost daného piva a dalším zase ono. Vyhovět všem není snadné...

Areál Výstaviště pohltil celkem snadno dav návštěvníků a ještě by se do areálu několik stovek jistě vešlo, ale to už by bylo na hranici bezpečnosti. Z původního fiaska, které bylo předvídáno na oné FB stránce nebo v některých médiích, se stala celkem úspěšná akce. Podařilo se vyprodat kapacitu a vytvořit dobrou atmosféru.

Cena vstupenek nebyla astronomicky vysoká a jelikož člověk potřebuje ve svém životě trochu kultury, tak investice do této sekce osobnosti nemusí litovat, ať už byl v areálu celou dobu nebo jen na IM. Samozřejmě změna místa konání měsíc před akcí, ještě tak razantního stylu, je rozhodně nepříjemná a do příště by se ji měli organizátoři vyhnout a co řeknou v lednu mělo by platit i v červnu.

Pro příště by se měla vyřešit také otázka odpadků. Chyběla přítomnost košů nebo pytlů na umístění kelímků od piva, které se povalovaly na každém metru/decimetru. V této otázce by se mohli pořadatelé poučit od Votvíráku nebo RfP, kde v akci vybírání kelímků se zapsali do knihy rekordů. Akci by to určitě pomohla a dojem by to jistě ještě zlepšilo. Chodit v moři odpadků není zrovna nejlepší.

Co jsem od koncertu Iron Maidenu a akce očekával to se mi splnilo. Odcházel jsem spokojen a slíbil jsem si, že příště na Maidenech nesmím chybět. Výstaviště mi jako místo pro Sonisphere celkem sedělo, nemohu však srovnávat s Milovicemi. Pro příště by to chtělo kelímky alespoň odnášet mimo prostor pro stání a neházet přímo pod nohy...

autor: Michal

štítky: Iron Maiden Korn Recenze a reportáže Sonisphere 2011