Rockem.cz

napsáno: 20. 5. 2011

Arakain je v české hudbě pojem a když se řekne Arakain, určitě si spojíte kapelu se zakladatelem skupiny Jiřím Urbanem, který je v kapele po celou dobu existence, tedy necelých třicet let. A nejen o dlouholetosti je rozhovor.

zdroj: eventim.cz

Rozhovor se základním kamenem Arakainu s Jirkou Urbanem proběhl na jedné ze zástavek Arakain tour 2011. Reportáž z této zastávky turné si můžete přečíst: Report: Arakain tour 2011 + Menhir a Ascendancy - Krnov.

Jak si chválíte průběh turné?

Musíme říct, že to je vysoce nadprůměrný, jak návštěvou, tak odezvou lidí, vypadá to, že se nová deska líbí a to se odrazilo na té návštěvnosti.

Co bude dělat Arakain po turné?

No, máme týden volna a pak začne letní sezóna. My si moc neodpočineme.

Jak jste spokojení s předkapelama?

Jsme spokojení hodně, jsou to bezvadní lidi a je s nimi sranda, což je na dlouhým turné docela podmínka, aby to byly pohodoví lidi. Žánrově to je: Menhir hraje trošku něco jinýho než Ascendancy, takže je to takový pestrý. A jestli se líbí, to musí posoudit lidi, to my celkem neřešíme.

Neuvažovali jste o rodinné spolupráci Arakain + Dymytry?

Určitě uvažovali, už jsme to i párkrát učinili, ale zatím nedošlo k tomu, aby to bylo soustředěné turné, ale určitě k tomu dojde.

A co říkáte na tvorbu Dymytry?

Mě se to líbí. Já samozřejmě ji znám dokonale a znám to od momentu, kdy to vzniká, protože to s Jirkou konzultujeme a vyměňujeme si demáče. Já mu to koriguju a on koriguje zas moje, takže my jsme v úzkým kontaktu a muzika se mi líbí moc. Dobrý texty český a to jevištní ztvárnění je atraktivní a oni do těch lidí prostě jdou fest. Pro člověka je to velký zážitek.

Arakain je tu téměř třicet let. Jak vidíte tento zub času na kapele?

Tak zub času samozřejmě nás už ohlodal, už toho nevydržíme tolik jako v 25 a ti letití jsme tady tři - oba kytaristé a basák a dva nový kluci to nejen omladili, ale přišli i s novou energii. Jsme, bych řekl, v takový hodně dobrý, nebojím se říct, ve vrcholné formě. Ty koncerty si užíváme a lidi si to užívají s námi. Přestože hrajeme dlouho, tak teď jsme v takovým tom spokojeným období.

Jak se dělá Arakain? Jaký je recept na úspěch?

Člověče, to já nevím. Já bych řekl, že je především vlastní tvorba, to je jasný, česky texty v Česku, to je další nutná věc, kterou prostě některý kapely nepochopí a  tvrdošíjně musejí zpívat anglicky. To dělají špatně. Potom jít si tvrdě za svým, být pilný, sehrát kapelu, aby dobře hrála a když se složí dobré písničky, tak je to samozřejmě nejlepší.

Šli byste znovu do hudby?

No asi jo. My máme všichni vystudovaný nějaký občanský povolání samozřejmě, ale když jsme šli na profi, tak jsme toho museli nechat, protože nešlo to přes zaměstnání zvládat. Tím, že se nám daří se tím dá i živit. Zatím bychom neměnili.

Co chystáte na příští rok, kdy Arakain oslaví kulatiny?

Určitě něco chystáme, ale nebudu prozrazovat co, protože se soustředíme na propagaci desky a co bude za rok, je poměrně ještě daleko. Určitě budou zase nějaký výjimečný koncerty s Luckou Bílou a tak.

Jak funguje fanklub?

Fanklub funguje sám od sebe a dobře. Asi nemůžu specifikovat přesně, co nabízí. Vím, že holky dělají různé akce, speciální trička, speciální ceny na koncerty a takové výhody. Jsou první v řadě, kdo dostává nějaký čerstvý informace. Si myslím, že kdo tu kapelu má rád, že to stojí za to.

Jak je těžké prosazovat metal v podmínkách, kde je to underground?

Je to underground, to máš pravdu. Je to těžký, protože média to absolutně ignorují tento žánr. Šanci na úspěch mají jen lehčí kapely typu Chinaski nebo Kabát. To jsou masovky a my nejsme masová zábava. Je to těžký, ale jak je vidět na těch koncertech, tak publikum se najde a pro ty my přijedeme zahrát a ti jsou pro nás důležití, že nás opomíjejí média, televize, rozhlas na to už jsme zvyklí celou dobu, co existujeme.

Co znamená Arakain na Slovensku? Jak se tam hrálo?

Hrálo se nám tam dobře, protože ty lidi, co tam přijdou, někdy 500, jindy 150, takže takový střídavooblačno. V každým tom městě říkají tady nikdo není anebo zase do Trenčína se sjedou až z Košic, ale vidíš na těch lidech, že znají tu kapelu, znají ty texty, bavěj se, ten internet dolítne všude, takže kdo si desku nekoupil, protože se na Slovensku neprodává, bohužel stáhne z internetu, ale to publikum je stejný jako v Čechách, je to jen rozdíl jazyků.

Které publikum je živější? Slováci či Češi?

Řekl bych, že ti Slováci jsou temperamentnější, ale taky je to, jak kde.
Jak vnímáte hitparády, které se z TV přesunuly na internet? Některé i vyhráváte...
My to nějak nevnímáme. To je tím, že jsme takový androš(underground), ale potěší nás, když jsme teď vyhráli hiparádu s klipem Marat, tak to je samozřejmě dobrý, že se to lidem líbí a že tu "práci" děláme dobře.

Viníte z menších prodejů desek spíše samotné lidi, kteří chtějí, co nejvíc zdarma nebo společnosti chtějí příliš moc peněz?

Společnosti chtějí hodně peněz, to je pravda. My jsme byli kdysi u velkých společností, ať už Popron nebo Sony Music, což jsou velký konglomeráty,co mají velké budovy a v kancelářích spousta lidí a nákladů, tím pádem tu desku prodávají za vysokou částku, která neodpovídá trhu. 240 nebo 250 korun je prostě dost, tak jsme se jich zbavili. Desky vydáváme sami.

Pro někoho je internet dobrý, že třeba nevydají desku. Dají jí na internet a dostane se mezi lidi, pro kapely jako jsme my, je to špatně. Vynaložíme nějaký finanční prostředky do realizace desky, to jde do deseti až statisíců vytvoření takový desky a samozřejmě chceme, aby se ty náklady vrátily zpátky, což se tím pirátstvím prostě neděje. Je to jakoby někdo přišel do krámu a vzal si deset rohlíků a odešel a řekl: Já vám to nezaplatím, já si to vezmu zadarmo.

Zaujala vás nějaká deska v poslední době?

Tys mluvil o těch Dymytry, tak mě zaujala jejich deska. Ta se mi líbí, protože je dobře znám. A jinak to až tak nesleduju. Muziky mám prostě v hlavě hodně a nejsem ten typ, co přijde domů a hned jde k magneťáku nebo na počítač, takže nebudu jmenovat nic konkrétně.

Jak se stavíte k roli Honzy Toužimského v muzikálech, není to pro rockera příliš "středoproudé"?

Není. On je povoláním zpěvák, tak se živí tím povoláním, které má a to že nejsou úplně heavymetalový muzikály, což si ani neumím představit, tak jsou prostě takovýhle, který jsou, někdy středněproudové, někdy trošku rockový jako Antigona nebo Jeses Christ Superstar. Myslím, že to ničemu nevadí a Honza se aspoň rozzpívá, vycvičí hlas a zároveň se tím živí.

Jak se stavíte ke klišé: Rocker je ten, co si píchá nebo něco šňupe. Neuráží vás to?

Ne, ne. To mě úplně míjí, protože my jsme ten typ rockerů, který si radši dá pivo než nějakou drogou. To k heavy metalu ani nepatří, mám pocit, to spíš bylo dřív a dneska je to pro jiné žánry. My hrajeme poměrně technicky náročnou muziku a tak není dobrý být nějakým způsobem oblblý, tam je nutný být ve střehu a ty ruce musí poslouchat.

Co vás v současnosti nejvíc štve?

Jako každého štve vládní garnitura, bordel, že se všechno zdražuje a všechno stojí za h.vno. S tím je spojeno právě třeba pirátství, že prostě lidi nemají prachy, tak radši kradou, chodí míň na koncerty, takže musí stát víc peněz. Takže takový věčný kolotoč. Bohužel jsme byli čtyřicet let pod nějakým ukrutným lihem, kdyby nás osvobodili Američané a byli bychom tam, kde je dneska západní Německo nebo Rakousko, tak bychom na tom byli asi trošku líp, no.

Na jaké festivaly se chystáte?

No řekl bych v podstatě všude. Skoro není festival, který bychom vynechali. Nejedeme na Noc plnou hvězd, Masters Of Rock, letos ho vynecháme, protože jsme tam byli doposud vždycky, ale myslím, že objedeme všechny ty velký festivaly.

Hrajete raději na festivalech nebo na svých koncertech?

Samozřejmě jsou pro nás ty vlastní koncerty lepší, protože se dobře připravíme technicky. Jsme totiž puntičkáři a chceme, aby ten zvuk byl dokonalý, takže jsme rádi, když máme čas to vyladit, proto na koncerty jezdíme hodně brzo - šest osm hodin předem. Na tom festivalu je to víc hektické, ale je tam víc lidí, který by na nás normálně nešli, stejně nás můžou vidět lidi, kteří by se báli jít na metalový koncert a pak zjistí, že jsme úplně normální kapela, takže přijdou třeba příště na koncert. V tom je ten festival pro nás dobrý.

Díky za čas a příští rok, ať to pořádně oslavíte.

Já taky díky.

Do konce turné Arakainu zbývají poslední dvě zástavky - dnešní Šumperk a zítra velké finále v Živanicích. Určitě si nenechte ujít, pokud máte možnost.

Líbil se vám rozhovor? Chcete podpořit web? Staňte se fanoušky webu na Facebooku nebo přáteli na bandzone.cz. Děkujeme.

Další rozhovor vyjde v úterý. Cílem byla tentokrát kapela Ascendancy.

autor: Michal

štítky: Arakain Jiří Urban Rozhovory Rozhovory