Rockem.cz

napsáno: 4. 4. 2011

Na konci února jsem vám slíbil rozhovor se začínajícími kapelami. A hned tím prvním začneme pěkně zostra. Představíme si death/black metalovou naději Genuine Relief.

zdroj:

Historie kapely

Základní kámen této kapely byl položen již v atmo/black metalové kapele Dalgoreth, která zanikla v polovině roku 2009. Zrodila se tedy skupina Genuine Relief, která konkrétní podoby nabyla s příchodem nového baskytaristy Orbba  ( Return To Inocence, Et Moriemur). Jeho působení nemělo dlouhého trvání a hned následující rok skupinu opouští kvůli časovému vytížení a náročnosti dojíždění. Jeho místo zaujal Tomáš Jech, který působí také ve skupině Secret of Darkness. Počátkem roku 2011 pokřtila kapela své první demo na akci Dawn of the new age II v pražském hudebním klubu Exit Chmelnice. Současná sestava se skládá z pěti členů: Štěpán Fürst (zpěv a klávesy), Tomáš Komm (kytara), Daniel Mazanec (kytara a zpěv), Tomáš Jech (baskytara) a Tomáš Fürst (bicí).

Rozhovor

Zdravím, hned na začátek bych se chtěl zeptat na klasickou otázku, kterou dostávají načínající kapely. Učaroval vás někdo svoji hudební tvorbou a jaké máte idoly?

Tomáš F.: Já vždycky jako svůj idol uvádím Ozzyho, ten dědek je prostě skvělej (smích).  Z bubeníků bych asi jmenoval Romaina Goulona (Necrophagist) a Georga Kolliase (Nile).

Tomáš J.: Vyložené se nedá říci, že bych měl svůj idol, vždy mě zajímá kapela jako celek. Ze sólových hráčů bych ale asi jmenoval Joea Satrianiho.

Dan: Tady jsem na tom stejně jako Tomáš. Akorát bych k tomu řekl, že v poslední době mě zaujaly one man projekty. Jako příklad bych asi uvedl Mishu Mansoora alias Bulba.

Tomáš K.: U mě se taky nedá mluvit o idolech, ale když mám někoho jmenovat tak, to bude nejspíš Zakk Wylde. Jeho kytara mě k tvrdší hudbě přivedla a baví mě doteď.

Štěpán: Moje žánrová orientace se s věkem měnila. Dřív to byly Arch Enemy, Dark Tranquillity, z blacku Dimmu Borgir. V současnosti určitě Faceless či Between the Buried and Me, mimo metal pak Neurosis a Pglost.

 

Přesuňme se teď ale přímo k vám. Kdo v kapele píše texty a hudbu?

Dan: O texty se stará výhradně Štěpán, on jediný z nás je schopen trávit rána a dopoledne s cigaretou nad sešity. Co se hudby týká, tak je to kolektivní záležitost, málokdy se stane, že někdo přijde s hotovou věcí.

Štěpán: To, že píšu texty já, bude asi tím, že jsem zpěvák a nikomu jinýmu se do toho nechce.

Tomáš F.: A já jim pak na konci do všeho kafrám. (smích)

 

Na konci ledna jste pokřtili demo Shreds of Sanity, jak to vypadá s deskou?

Tomáš K.: Myslím, že křest se docela povedl vzhledem k tomu, kolik s tím bylo práce a že jsme všecko klasicky honili na poslední chvíli. S deskou je to složitější, nejraději bychom jí nahrávali někdy koncem léta, v září, nebo na podzim. Ale není to jednoduchý zejména finančně, stále nemáme zajištěnou žádnou společnost, která by nás vzala pod svá křídla, nebo nám nějakým způsobem pomohla.

Dan: Před deskou taky plánujeme vydat ještě singl, který by se měl nahrávat ve studiu v Táboře.

Tomáš J.: Tak sledujte náš profil, až ta chvíle nastane, určitě se to všichni dočtou na profilech kapely.

 

Křtu samozřejmě přecházel koncert, a ačkoliv se přiznám, že toto není úplně můj šálek čaje, tak jste zněli fakt dobře. Ale komplimenty stranou. Jaký váš odehraný koncert se ti zdál nejpovedenější?

Tomáš F.: Tak třeba zrovna tenhle, o kterém mluvíš, se nám povedl.

Tomáš K.: Tenhle koncert vyšel především i díky Petrovi, který nám dělal mixy na nahrávkách a následně i zvuk na Chmelnici, takže poděkování patří především jemu.

Štěpán: Mimo tohoto se mi líbil také koncert v pražském RC Bunkr a především táborský „Palcát“.

 

Hrajete black/death metal. Zajímalo by mě, jaký je váš názor na současnou českou scénu?

Dan: Českou scénu, na které se pár let aktivně pohybujeme, zatím chápu jako převážně undergroundovou záležitost. Je dost specifická tím, že zde zatím očividně není dostatečně silná fanouškovská základna, která by poskytla investiční příležitost producentům a nakladatelstvím. Tím pádem většinu věcí ve výsledku platí kapely z vlastní kapsy, a to brzdí vývoj mnohých z nich. Další věc, která by mohla být lepší, je spolupráce mezi kapelami samotnými – často si dost nesmyslně navzájem hází klacky pod nohy, vědomě i nevědomě  - už třeba jenom tím, že spolu nedostatečně komunikují.

Tomáš K.: Je tu trochu rozdíl mezi starou a mladou generací. Mám pocit, že ti starší jsou zvyklí a baví je věci, které jsou 20 staré, které kopírují nějaké zahraniční kapely, zkrátka chtějí slyšet Death tisíckrát jinak. Mladá generace je zase hodně ovlivněná „komercí“ když to tak řeknu, nebo sklouzla k emu. Možná by i větší a komerčnější festivaly měly dávat větší prostor českým kapelám – respektive ne stále těm samým českým kapelám. Mám pocit, že na to jak je metal v česku populární, nezanedbatelná kategorie lidí objíždějící jen tyhle velké festivaly se o české scéně vůbec nedoví. Přesto je tu mnoho zajímavých kapel. Za sebe mohu doporučit Belligerence, Minority sound F. O. B; v Plzni je také mnoho zajímavých projektů.

Tomáš F.: V tomhle ranku je to velká slabota. Doufám, že to prolomíme, je tu spousta kvalitních grindů, brutal death metalů, ale v tomhle stylu nic moc…

 

A pokud se podíváme dále do světa, pak synonymem pro black metal je Norsko. Jak hodnotíš tamní umělce, třeba Dimmu Borgir, Mayhem, Burzum atd.?

Štěpán: Pro mě jsou to kapely minulosti, dávno jsem je přestal sledovat.

Tomáš F.: Přiznám se, že jsem jednu chvíli zkoušel Burzum i Mayhem a jejich hudba mi nic neříká. Dimmu Borgir je zase takový mainstream (v Norsku se normálně pouští v rádiu). Beru je jako oddechovku a jako kulisa k práci nejsou špatní, ale pokud si chci hudbu vychutnat, tak preferuji Emperor, Satyricon, Borknagar a Immortal.

Dan: Myslím, že jsem začal chápat hudbu ze severské scény trochu jinak po tom, co jsem Norsko navštívil – začal jsem s větším porozuměním vnímat atmosféru, která je v jejich hudbě obsažena, a na kterou se sami často odvolávají. Z vyjmenovaných kapel mám blízko akorát k Burzum, ale nemůžu nezmínit další mé oblíbené klasiky tamní scény jako třeba Immortal, Satyricon nebo Ulver, jejichž hudba měla na vývoj evropské scény nezanedbatelný vliv a určitě trochu poznamenala i mně.

 

Jaký máš názor na jiné žánry. Inklinuješ ještě k nějakému, kromě metalu?

Tomáš F.: Já mám zřejmě nejraději death metal a to od klasického amerického (např. Morbid Angel), přes klasický švédský (např. Entombed, Vomitory) až po moderní BDM, nebo progressive death. Moje nej kapely jsou Dying Fetus, Misery Index, nebo třeba The Faceless, Psycroptic, Obscura apod.. Jinak poslouchám všechno možný, mám rád Petera Gabriela, King Crimson, Garyho Moora (RIP), spoustu jazzových i bluesových věcí. Jen klasika mi stále uniká, v tom se orientuje spíš brácha.

Štěpán: Rozhodně ano. Rád si poslechnu noise-rock, kvalitní elektroniku. Mám rád novodobé jazzově zaměřené formace. Je toho víc, ale jedná se spíš o konkrétní kapely.

Tomáš K.: Mám pocit, že poslední dobou inklinuju snad ke všem J. Ne, hodně si rozšiřuju obzory. I když je metal pro mě stálice, baví mě teď třeba post rock, rock obecně, experimentuju s elektronikou - nejvíc  dubstep, dál třeba i reggae, jazz, klasika, etnický věci a já nevim co všechno….

Tomáš J.: Pro klid a pohodu nějaký folk, vážnou hudbu.

Dan: Respektuju hudbu a muzikanty obecně, tedy rozhodně to není tak, že bych odsuzoval všechno, co není metal. Rád zajdu na koncerty elektronické hudby, ať už to jsou experimentální projekty nebo třeba dubstep a  d’n’b. Rád si poslechu i trochu jazzu nebo nu-jazzu. Z pozice muzikanta si na všem dovedu najít něco zajímavého.

 

Kdo je podle tebe z kapely nejtalentovanější?

Tomáš J.: Asi já. (smích)

Tomáš K.: Skvělá otázka, doufám, že se ještě někdy sejdeme (smích). Za sebe říkám Štěpán

Tomáš F.: Brácha.

Štěpán: Myslím, že cit pro muziku máme všichni. Nelze o někom říct, že by byl přímo jedinečný. Oceňuji ale rychlost a kvalitu s jakou dokázali bubeník(Dharm) a basák(Tomáš) zvládnout svoje nástroje.

Dan:  Každý přispívá svými napády, připomínkami nebo kritikou, takže to nedovedu takhle posoudit. Hudba produkovaná kapelou by měla být výsledkem kolektivní práce.

 

Na závěr si vyber jednu možnost

1.       Černá x bílá

2.       Queen x Iron Maiden

3.       Fotbal x hokej

4.       Pivo x víno

5.       Moře x hory

 

Tomáš F.: černá, Iron Maiden, hokej, pivo, v posledním výběru ti to asi neřeknu, mám rád oboje.

Dan: černá Queen, hokej, pivo, hory

Tomáš K.: černá, Iron Maiden, fotbal,pivo,  hory

Štěpán: černá, Maideni, fotbal, pivo a hory

Tomáš J.: Když jednu, tak tu čtvrtou možnost (smích)

 

A pokud chcete ještě někomu poděkovat, tak teď máte prostor

Dan.: Určitě bych rád poděkoval našim fanouškům, kteří nás podporují, ale i těm kteří nám v posledním půl roce pomáhali s albem nebo poskytovali cenné rady založené na jejich zkušenostech – Petrovi Pokornému za desítky hodin, které nezištně strávil nad přípravou dema a vytáhl z něj maximum. Další diky patří Ozonovi z Minority Sound, se kterým jsme nedávno navázali plodnou spolupráci ve věcech produkčního charakteru.

Tomáš K.: Především díky Tobě! Přidal bych taky ještě poděkování mojí sestře Veronice, která strávila mnoho času prací na designu a obalu dema…

 

Tvorbu Genuine Relief si můžete poslechnout na jejich profilu na bandzone: http://bandzone.cz/genuinerelief

autor: Rohy

štítky: black metal death metal Genuine Relief Rozhovory Rozhovory