Rockem.cz

Vláďa Šafránek - při vyslovení tohoto jména se mnohým vybaví především spojitost s jeho bývalou kapelou Harlej, ve které se proslavil a měl taktéž velkou zásluhu na proslavení kapely samotné. Toto spojení už ale pět let neplatí, Šafránek od Harleje přešel k Waldagangu,vydává svoji druho sólovku, Harlej má na kontě s novým frontmanem už alba tři, obě strany již tuto záležitost považují za uzavřenou kapitolu a je důležité, aby si tento fakt uvědomili i jejich fanoušci.

Šafránek je ovšem muzikant, jenž by se rád nadále prosazoval i autorsky, což ovšem ve Waldagangu nejde, neboť jak je známé, tato kapela hraje jen skladby převzaté. Po nepříliš zdařilém sólovém debutu "Velryba" tedy přichází tento ryšavý zpěvák s druhým vlastním počinem, na němž se opět projevuje jako za starých dobrých časů v úctyhodné rockové formě. Velký podíl na tom má paradoxně současný kytarista Harleje Martin Volák, jenž dal Šafránkovi podnět k tomu, aby se pokusil své současné hudební nápady nahrát. Sám se také na albu podílel jako producent, kytarista a také jako autor hudby tří písniček a nutno podotknout, že jeho rukopis je na desce hodně cítit. Svou troškou do mlýna přispěl i Daniel Landa, který muzikantům poskytl své nahrávací studio a přispěl také jedním textem k písničce Pod pirátskou vlajkou.

Ta také celou desku otevírá. V úvodu se sice poprvé možná posluchač trochu zalekne, neboť se písnička rozjíždí za zvuků piána v tak trochu muzikálovém až kabaretním rytmu, ovšem v refrénu už se přitvrdí za zvuku ostrých rockových kytar a má to ty správné grády. V tu chvíli si říkáte, že to zní docela dobře a jste zvědaví na písně další. Většina písní na desce se točí vesměs okolo pirátsví v jakýchkoliv formách a v textech se často objevují výrazy jako moře, oceán anebo smrt. Zde asi Šafránek hledal především svoji inspiraci a těžko říct, co ho k tomu vedlo. Každopádně každá písnička má svůj vlastní příběh a není nutné považovat Buccaneera za nějaké monotematické dílo, i když to tak v počátku může vyznít, a kdo ví, možná by z nich časem nějaký ten muzikál Vláďa mohl poskládat :)

Z nejlepších kousků na desce se dají vypíchnout pecky jako Desperát, ke kterému napsal povedený text Xindl X, a ten, s dávkou důvtipu, poukazuje spíše na moderní formy počítačového pirátství, velmi dobře zní také píseň Ó Bory či Kostitřes. Všechny tři jedou v řízném rockovém tempu s výraznými sborovými refrény a v těchto písních Šafránek člověku příjde jako ryba ve vodě a připomíná to starý dobrý Harlej (především ve třetí jmenované). Současnou tvorbu Waldagangu, jehož členové se na "Bukanýrovi" podíleli na sborech, naopak může zase připomínat refrén písně Dopis pro Tebe a na své si příjdou i romantické duše, které potěší Šafránkův duet s Olgou Lounovou v "oplodňováčku" Vím, že ty víš, který by se možná neztratil ani v radiovém éteru. Na albu se najdou i drobné hudební experimenty, kdy ve slokách písně Spalo dítě můžeme slyšet kytaru v tak trochu funky stylu anebo v poslední trochu temné skladbě Růže a lilie zase zazní kytara v exotických tónech, které zde ovšem velmi dobře zapadají.

Druhý sólový pokus se tedy Šafránkovi docela zdařil. Obklopil se schopnými lidmi, kteří mu jistě v lecčems hudebně pomohli ať už jde o Voláka, Landu či ostatní. Sám se ale prokázal, jako stále schopný autor, jehož je v takové kapele jako je Waldagang rozhodně škoda. Zde se sice může skvěle vyřádit jako showman, udělat estrádu a pobavit lidi, ale určitě by bylo lepší jej vidět na podiích s vlastní kapelou, kde by mohl tuhle svoji tvorbu přednést. Snad se toho brzy dočkáme a album Buccaneer je povedenou reklamou k tomu, aby na jeho vlastní koncerty lidé přišli.