Megadeth – Super Collider (recenze nejnovějšího zářezu kapely) | Rockem.cz

Megadeth – Super Collider (recenze nejnovějšího zářezu kapely)

zdroj: 
http://www.metal-archives.com/bands/Megadeth/138

Pravidelný dvouletý interval je u konce a „megasmrt“ opět ožívá v podobě nového alba „Super collider“

  Tuto periodu udržuje kapela prakticky od svého vzniku v polovině 80. let, co se Dave, jako neponaučitelný bouřlivák musel pakovat z Metallicy. Řada alb kapely se dnes považuje za kultovní, za klasiku svého žánru. Přes všechny změny v "Megadeth bandu", zůstává stále jedna její podstatná složka, srdce a mozek v jednom, Dave Mustaine.

  Ten působí jako nevyčerpatelná studnice nápadů, které hází z rukávu jako Mel Gibson coby slavný karetní hráč Maverick. Ale na každého jednou „spadne deka“ a přijde pomyslný útlum. Někdy dříve, jindy později. Bohužel mi na poslední desce přišlo, že ten čas pomalu přichází i na Dava a jak to bude s deskou nejnovější? Musím konstatovat, že se moje obavy ukázaly býti opodstatněné a kdyby si stejně jako ve filmové branži udělovaly maliny za nejhorší počin, Megadeth by na něj s největší pravděpodobností minimálně aspirovali. Nemastná neslaná nahrávka, bez špetky nějaké invence a dravosti v podobě jindy vynikajících riffů a štěkavého Mustainova vokálu.

  Mustaine, přiznejme si to, není excelentní zpěvák, ba možná ani průměrný. Jeho vokály vždy byly tím nejslabším, co Megadeth mohli posluchači nabídnout. Na stranu druhou, je Davův hlas snadno rozeznatelný a tím i výjimečný. Na nejnovějším albu už však nedokážu v některých písních zkousnout ani ten, kdy občas zatahá za uši, jak vzteklá paní ředitelka z mateřské školy. Ale myslím, že to není ani tak čistě špatnou vokální prací frontmana kapely, jako spíš doslova a do písmene chaboučkými songy, za které by se snad kapela musela stydět, i kdyby byly vydávány jako B-singly. Typickým příkladem je „Super Collider“, který považuju za jeden z nejhorších braků vzešlých z dílny členů Megadeth. Doslova otřesná záležitost, kterou nezkousnu, ani kdybych měl tu nejlepší karmu a rozzářený byl jak slunce na svým povrchu. Společně s nevýraznou „Burn“ jednoznačně nejhorší zářezy na albu. Když se k absolutnímu odpadu přidá přihlouplý text, jako ve zmiňované „Burn“ nebo „Of the edge“ je doslova vymalováno. Ani "Built for war" není zrovna přehlídkou skladatelského umu a tak jsem z první poloviny alba doslova zděšen a frustrován. Po prvním slušném zářezu jsem byl slušně naladěn na něco, co se vůbec nekonalo. Pocit, asi jako když dánští fanoušci přišli povzbudit svoje svěřence v kvalifikačním utkání na MS v Arménii a místo výtečného fotbalu, který čekala většina z nich, se jim dostalo studené sprchy v podobě tří "fíků" od arménských outsiderů.

  Již předchozí deska "Thirteen" pro mě nebyla zrovna výstavou excelentních momentů, ale to, co se nachází na „Super collider“ je vesměs k zaplakání. Přesto tu z pod mračen občas vykoukne sluneční paprsek s vidinou rozjasnění a lepších „zítřků“. Jedním z takových je například otvírák alba „Kingmaker“, ač je některými napadán pro nepříliš originální kytarové party. Jedním z dalších zářezů, který jakž takž zachraňuje pověst alba je však cover, od dublinských rockových legend „Thin Lizzy“, který však s ohledem na to, že není originálním počinem Megadeth trošku snižuje výsledek, ale to jen v porovnání s tím, co je na albu přímo z autorské dílny Mustaine a spol., jinak se jedná o opravdu výtečný flák. Paradoxně jednu z více povedených skladeb najdeme mezi bonusovými tracky, je to „House devided“, u níž ovšem její druhá polovina trochu pokulhává a není tak řízná a chytlavá jako ta první a kytarové sólo je velice chaboučké. Taktéž druhý bonus track, v podobě krátké, o to však svižnější "All i want" se může řadit k tomu lepšímu, co se na albu objevuje. Ovšem jak jsem již naznačil, je to bonus track, tudíž se neobjevuje na každém albu. Další skladbou, u níž se sinusoida vychyluje mnohem více směrem nahoru je „Dancing in the rain“, ve které hostuje frontman kapely DisturbedDavid Draiman. Poslední skladbou, která zachraňuje renomé kapely a celého alba je dle mého názoru „Forget to Remeber“ s neskutečně chytlavými pasážemi. Pravděpodobně vůbec nejlepší zářez na albu, okořeněný i perfektním textem, kterým pánové žehlí svoje faux pas z předešlých skladeb. Skladba pojednává o alzheimerově chorobě a jak je těžké vidět někoho, koho máte rádi, scházet pod vlivem této zkurvené nemoci. Poslední skladbou, která drží album ještě do jisté míry pohromadě je „Don´t turn your back“ pod nekompromisní taktovkou bicích Shawna Drovera a nabroušených kytar dua Mustaine x Broderick. Jen Mustainův vokál se zpočátku zdá být poněkud unavený, jako ve většině zbytku alba, ale v refrénové části ožije a mohutně podporuje skvělé sladěné nástroje. Celá věc následně graduje v nakopávacím sólu. Konečně si trošku zachrochtám.

  Tak abych alespoň ještě něco vyzdvihl, musím se zastavit u obalu desky, který ač je pro Megadeth sice netradiční (chybí totiž jejich maskot „Megasmrtka“), jako většina obsahu alba, tak mi přijde poměrně zajímavý a chytlavý. Přesto bych se pro příště raději držel zaběhlých tradic a stejně jako se všude zjevuje Eddie, měla by posluchače na každém albu kapely strašit v obměněněých podobách paní "Megasmrtka".

  Co říci závěrem na ne zrovna apologetickou recenzi z moji strany? Album „Super collider“ tak bohužel po právu velice vehementně aspiruje na nejhorší album celé historie kapely a jedno z největších zklamání toho roku. Albu je rozplizlé a roztahané, bez větších nápadů a energie. Nechtěl jsem, aby moje recenze vyzněla nijak hanlivě, a vždy se snažím hledat prvně klady. Avšak bohužel, jak se říká, „kde nic není, ani smrt nebere“, což by zrovna pánové z „Megasmrti“ mohli vědět. Tudíž bez kvalitnějšího materiálu nemůže být ani větší dávka přívětivějších slov. Nemůžu si pomoct. Snad si Dave do budoucích 2 let uvědomí tento, sportovní terminologií řečený přešlap a přijde s něčím výrazně lepším, jinak se obávám odchodu Megadeth z výsluní tohoto žánru a metalových vod vůbec. Snad si to uvědomí i pod náporem objektivních, kritických hlasů posluchačů a doufám, že i skalní fanoušci dají najevo nespokojenost a nebudou kapele mazat med kolem pusy, aby se zabránilo do budoucna něčemu podobnému, co se přihodilo letos.

 Přesto bych rád konstatoval, když kapela, jako Megadeth, která má v průměru alespoň 4 vynikající songy i na vesměs nekvalitním albu, může de facto sestavit hned několik absolutně rozdílných playlistů, navždy zůstane totálním kultem, protože, řekněme si to upřímně, kdo se může takovým statusem pochlubit? Moc kapel, natož interpretů rozhodně ne…

Hodnocení: 60%

Highlights: Forget to Remeber, Kingmaker, Dancing in the rain, Cold sweat, Dont turn your back.

24. 6. 2013
1708

Komentáře