Daniel Landa přijel s Vozovou hradbou do Brna

"Jsi Čech, Čech, Čech, tak si toho važ", zpívala s Danem Landou na závěr středečního koncertu beznadějně vyprodaná Kajot Arena v Brně, jako jeden muž a v hledišti se to českými vlajkami hemžilo, jako kdyby zrovna čeští hokejisté vyhráli titul mistrů světa. Je to sice trochu smutné, ale Daniel Landa je v této době asi jediným člověkem, mimo našich sportovců, který dokáže v lidech vyvolat davovou národní hrdost a přitom nemusí dosahovat žádných mezinárodních úspěchů. Stačí jen několik písní a slov, které se tu jen málokdo bojí veřejně vyslovit nahlas. Pánbůh zaplať aspoň za něj!
Daniel Landa není interpret, který by pořádal každoročně koncerty jako na běžícím pásu. Když už jednou za pár let turné udělá, chce prostřednictvím svých koncertů lidem něco sdělit a to nejen ve svých písních. Podtitulem všeříkajícího názvu "Vozová hradba Tour" byla i hesla: "Hrdost - Odhodlání - Síla" a zpěvák tak chce upozornit nemalou část naší společnosti na všudypřítomnou globalizaci a rizika, která v sobě skýtá. Landa neskrývá, že je odhodlaným vlastencem a snaží se vlastenectví a národní hrdost probudit i ve svých příznivcích. To se mu i na brněnském koncertu zajisté podařilo a během jeho otevřených proslovů mu celá hala nadšeně a souhlasně aplaudovala. "V jednotě je síla", pobízel své fanoušky z podia s příslibem, že na příští rok chystá dosud nevídaný happening, jehož tajemství odhalí až na posledním koncertě tohoto turné v Praze. Otázkou ovšem je, jak dlouho po koncertě lidem toto odhodlané nadšení vydrží, než zase začnou být těmi "obyčejnými" jednotlivci, kteří budou bez odporu přijímat nesmyslná nařízení odněkud z eurovlády. Toto téma by si ovšem zasloužilo zvláštní článek nejspíše někde mimo hudebně zaměřený web.
Pojďme tedy ke koncertu samotnému. Jak už bylo naznačeno v úvodu, odehrál po mnoha letech Dan Landa i některé staré písně ze své bývalé Oi! kapely Orlík a publikum je přijalo s nadšením. Samotný úvod koncertu obstarala píseň, která dala název i celému turné, tedy "Vozová hradba" a na úplný závěr zazněl známý hit "Čech", jehož refrén zná snad každý. Landa tedy oprášením těchto písní opět odvážně otevřel prostor svým notorickým kritikům, kteří nemůžou zkousnout jeho skinheadskou historii, ovšem pravda je taková, že texty napsané někdy před dvaceti lety jsou bohužel stále aktuální a kdo nezavírá před dnešní dobou oči, nemůže mu nic vyčítat. Své fanoušky tímto každopádně velice potěšil.

Landa odehrál bezmála dvouhodinový koncert, kde zaznělo kolem třicítky jeho hitů, které si dopředu fanoušci mohli vybrat v anketě na internetu a zpěvák k tomuto hlasování zajisté velmi přihlédl. Během večera tedy provedl návštěvníky koncertu celou svou hudební kariérou, nechyběly hity jako např. "Touha", "Šance", "Vltava","Ona", "Holky a mašiny" a spousta dalších od alba Valčík až po Nigredo. Došlo i na úplnou novinku s názevm "Bohemia", která doposud na žádném jeho albu nevyšla. Landa měl se sebou na podiu početný ansábl hudebníků, přičemž jádro kapely tvořili známí muzikanti, mezi nimiž byl např. basák Jan Lstibůrek (Toxique), bubeník Marek Žežulka (Divokej Bill) nebo Martin Volák (-ex Harlej), který jako jeden z mála vnášel na podium trochu divočejšího pohybu a správné rockové energie. Oproti předešlým tour přibyl do Landovy kapely i druhý kytarista, hráč na perkuse anebo saxofonista, který nahrazoval smyčcovou sekci, na kterou je většina lidí v Landových písních zvyklá. Někde bohužel tyto nástroje citelně chyběly a saxofonem ani klávesami je prostě plnohodnotně nahradit nelze. Landa se tentokrát na podiu pohyboval sám, bez doprovodných zpěváků, přičemž jediný pomocník byl ukryt v koutku uprostřed kapely a víc než ho, bylo slyšet sličné vokalistky a vokalistu mezi nimi, jímž byl pro mnohé známý účastník Superstar, Tomáš Savka. V několika písních Landu na podiu doprovodil pěvecky i dětský sbor, který měl nacvičený i pár choreografií, což bylo celkem zajímavé oživení večera. Landa tentokrát působil na podiu velmi sebejistě, přidal na pohybu a korzoval z jedné strany podia na druhou, což zajisté přispělo na atraktvitě. Nedopouštěl se ani mnoha chyb, což u něj bývalo často zvykem a všechny písně odzpíval téměř bez problémů a v textech se neztrácel. Bylo vidět, že přípravě věnoval tentokrát spolu s kapelou asi dost času. Zpočátku koncertu byly sice v Kajot Areně mírné problémy se zvukem, zpěvákovi nebylo moc rozumět a až příliš často se objevovaly nepříjemné zvukové zpětné vazby, ovšem během prvních několika písní už zvukař vše doladil a po zbytek koncertu nebyl žádný problém.
Stage byla, co se týče efektů také velmi pěkně propracovaná, nechyběla obří obrazovka v pozadí s různými projekcemi, došlo i na ohně a kouřové efekty a tak si i oko náročného fandy přišlo na své. Do dokonalé atmosféry ovšem chybělo trochu víc živější publikum, které, až na pár živějších hloučků, působilo během písní příliš mdle, což na takovýchto velkých koncertech nebývá obvyklé.
Daniel Landa ovšem ani tentokrát své publikum nezklamal a připravil jim velkolepý koncertní a emocionální večer, ze kterého si snad každý odnesl i něco v srdci. Buďme tedy zvědaví, co tento umělec přichystá na příští rok, neboť dle jeho slov je Vozová hradba pouze začátek!